DVOJZKOUŠKY VE SVOJETICÍCH

V sobotu 17.11. jsme vyrazili na dvojzkoušky do Svojetic, máme je od nás kousek, takže jsme nemuseli tak brzo vstávat. Já měla nahlášenou Bakču a syn jel poprvé na závody s Týnkou. Cestu do Svojetic znám přesně někam do půlky, tak jsem nelenila a nastavili jsme navigaci v telefonu. Asi mě technika nemá moc ráda, GPS každou chvíli hlásila, že je ztracený signál a my jeli někam do neznáma. Naštěstí nikdy nejezdím na přesný čas, ale mívám tak kolem půl hodinky rezervu, ovšem tentokrát to bylo fakt o chlup, dojela jsem přesně v půl osmý a to už

končila prezence. Musím říct, že příště si vyjedu trasu raději na mapě. Parkury stavěl pan Spolek a musím říct, že jedničkový parkury se mi moc nelíbili. V prvním běhu tři otočky za sebou na čelo fakt nebyli nic moc. Druhý běh byl o poznání lepší, i když si myslím, že takový náběh do slalomu by v jedničkách být neměl, ale nám to nevadilo, Bakča ho dala přímo luxusně. V prvním běhu jsme měli odmítnutí ve slalomu, samozřejmě moje chyba, moc jsem jí utekla, no a o druhym běhu snad raději ani nebudu psát, sice zaběhlý čistě, ale …. Lámání psa o skoro 180 stupňů se fakt nedělá (já vim Jitko, slibuji, že takovou prasárnu už neudělám), otočka za slalomem na čelo by byla fajn, kdybych se nezastavila, prostě to chudákovi Bakče pěkně kazím, ale ona je super a nezlobí se na mě, jen já se budu muset zlepšit. Jinak sice parkury se mi opravdu moc nelíbili a první dvojkový parkur, který jsem viděla, byl příšerný, tak i přesto jsme složili obě dvě zkoušky. Mám z toho ohromnou radost a tím to se mi splnil můj sen a příští závody už startujeme v SA2.